OL117

Velký pátek

Zvětšit – Zmenšit – Resetovat

R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 1. K tobě se utíkám, Hospodine, (+) ať nejsem zahanben na věky, * vysvoboď mě, jsi spravedlivý! / 2. Do tvých rukou svěřuji svého ducha, * Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 3. Všichni nepřátelé mnou opovrhují, + sousedům jsem pro smích, na postrach svým známým, * kdo mě venku zhlédne, prchá přede mnou. / 4. Vypadl jsem z paměti, jako bych byl mrtev, * podoben jsem rozbitému hrnci. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 5. Já však, Hospodine, v tebe doufám, * říkám: Ty jsi můj Bůh! / 6. Můj osud je ve tvé ruce, * vysvoboď mě z moci mých úhlavních nepřátel! / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 7. Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, * zachraň mě svou slitovností. / 8. Vzmužte se a buďte srdnatí, * všichni, kdo spoléháte na Hospodina. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 1. K tobě se utíkám, Hospodine, (+) ať nejsem zahanben na věky, * vysvoboď mě, jsi spravedlivý! / 2. Do tvých rukou svěřuji svého ducha, * Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 3. Všichni nepřátelé mnou opovrhují, + sousedům jsem pro smích, na postrach svým známým, * kdo mě venku zhlédne, prchá přede mnou. / 4. Vypadl jsem z paměti, jako bych byl mrtev, * podoben jsem rozbitému hrnci. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 5. Já však, Hospodine, v tebe doufám, * říkám: Ty jsi můj Bůh! / 6. Můj osud je ve tvé ruce, * vysvoboď mě z moci mých úhlavních nepřátel! / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 7. Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, * zachraň mě svou slitovností. / 8. Vzmužte se a buďte srdnatí, * všichni, kdo spoléháte na Hospodina. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 1. K tobě se utíkám, Hospodine, (+) ať nejsem zahanben na věky, * vysvoboď mě, jsi spravedlivý! / 2. Do tvých rukou svěřuji svého ducha, * Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 3. Všichni nepřátelé mnou opovrhují, + sousedům jsem pro smích, na postrach svým známým, * kdo mě venku zhlédne, prchá přede mnou. / 4. Vypadl jsem z paměti, jako bych byl mrtev, * podoben jsem rozbitému hrnci. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 5. Já však, Hospodine, v tebe doufám, * říkám: Ty jsi můj Bůh! / 6. Můj osud je ve tvé ruce, * vysvoboď mě z moci mých úhlavních nepřátel! / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 7. Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, * zachraň mě svou slitovností. / 8. Vzmužte se a buďte srdnatí, * všichni, kdo spoléháte na Hospodina. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 1. K tobě se utíkám, Hospodine, (+) ať nejsem zahanben na věky, * vysvoboď mě, jsi spravedlivý! / 2. Do tvých rukou svěřuji svého ducha, * Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 3. Všichni nepřátelé mnou opovrhují, + sousedům jsem pro smích, na postrach svým známým, * kdo mě venku zhlédne, prchá přede mnou. / 4. Vypadl jsem z paměti, jako bych byl mrtev, * podoben jsem rozbitému hrnci. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 5. Já však, Hospodine, v tebe doufám, * říkám: Ty jsi můj Bůh! / 6. Můj osud je ve tvé ruce, * vysvoboď mě z moci mých úhlavních nepřátel! / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 7. Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, * zachraň mě svou slitovností. / 8. Vzmužte se a buďte srdnatí, * všichni, kdo spoléháte na Hospodina. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 1. K tobě se utíkám, Hospodine, (+) ať nejsem zahanben na věky, * vysvoboď mě, jsi spravedlivý! / 2. Do tvých rukou svěřuji svého ducha, * Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 3. Všichni nepřátelé mnou opovrhují, + sousedům jsem pro smích, na postrach svým známým, * kdo mě venku zhlédne, prchá přede mnou. / 4. Vypadl jsem z paměti, jako bych byl mrtev, * podoben jsem rozbitému hrnci. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 5. Já však, Hospodine, v tebe doufám, * říkám: Ty jsi můj Bůh! / 6. Můj osud je ve tvé ruce, * vysvoboď mě z moci mých úhlavních nepřátel! / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého. / 7. Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, * zachraň mě svou slitovností. / 8. Vzmužte se a buďte srdnatí, * všichni, kdo spoléháte na Hospodina. / R. Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého.