OL332

Při řeholních slibech (i v době velikonoční)

ZvětšitZmenšitResetovat

R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 1. Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních, * mé srdce i mé tělo s jásotem tíhnou k živému Bohu. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 2. I vrabec si nalézá příbytek * a vlaštovka své hnízdo, (+) kde ukládá svá mláďata: / 3. Tvé oltáře, Hospodine zástupů, * můj králi a můj Bože! / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 4. Blaze těm, kdo přebývají ve tvém domě, * stále tě mohou chválit. / 5. Blaze člověku, jenž u tebe nalézá pomoc, * půjde se silou stále větší. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 6. Věru, lepší je den ve tvých nádvořích * než jinde tisíce: / 7. raději budu stát na prahu domu svého Boha * než přebývat ve stanech bezbožníka. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 8. Neboť Hospodin, Bůh, je sluncem a štítem: * Hospodin popřává milosti i slávy, + neodepře štěstí těm, kteří žijí v nevinnosti. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 1. Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních, * mé srdce i mé tělo s jásotem tíhnou k živému Bohu. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 2. I vrabec si nalézá příbytek * a vlaštovka své hnízdo, (+) kde ukládá svá mláďata: / 3. Tvé oltáře, Hospodine zástupů, * můj králi a můj Bože! / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 4. Blaze těm, kdo přebývají ve tvém domě, * stále tě mohou chválit. / 5. Blaze člověku, jenž u tebe nalézá pomoc, * půjde se silou stále větší. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 6. Věru, lepší je den ve tvých nádvořích * než jinde tisíce: / 7. raději budu stát na prahu domu svého Boha * než přebývat ve stanech bezbožníka. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 8. Neboť Hospodin, Bůh, je sluncem a štítem: * Hospodin popřává milosti i slávy, + neodepře štěstí těm, kteří žijí v nevinnosti. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 1. Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních, * mé srdce i mé tělo s jásotem tíhnou k živému Bohu. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 2. I vrabec si nalézá příbytek * a vlaštovka své hnízdo, (+) kde ukládá svá mláďata: / 3. Tvé oltáře, Hospodine zástupů, * můj králi a můj Bože! / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 4. Blaze těm, kdo přebývají ve tvém domě, * stále tě mohou chválit. / 5. Blaze člověku, jenž u tebe nalézá pomoc, * půjde se silou stále větší. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 6. Věru, lepší je den ve tvých nádvořích * než jinde tisíce: / 7. raději budu stát na prahu domu svého Boha * než přebývat ve stanech bezbožníka. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 8. Neboť Hospodin, Bůh, je sluncem a štítem: * Hospodin popřává milosti i slávy, + neodepře štěstí těm, kteří žijí v nevinnosti. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 1. Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních, * mé srdce i mé tělo s jásotem tíhnou k živému Bohu. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 2. I vrabec si nalézá příbytek * a vlaštovka své hnízdo, (+) kde ukládá svá mláďata: / 3. Tvé oltáře, Hospodine zástupů, * můj králi a můj Bože! / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 4. Blaze těm, kdo přebývají ve tvém domě, * stále tě mohou chválit. / 5. Blaze člověku, jenž u tebe nalézá pomoc, * půjde se silou stále větší. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 6. Věru, lepší je den ve tvých nádvořích * než jinde tisíce: / 7. raději budu stát na prahu domu svého Boha * než přebývat ve stanech bezbožníka. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 8. Neboť Hospodin, Bůh, je sluncem a štítem: * Hospodin popřává milosti i slávy, + neodepře štěstí těm, kteří žijí v nevinnosti. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 1. Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních, * mé srdce i mé tělo s jásotem tíhnou k živému Bohu. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 2. I vrabec si nalézá příbytek * a vlaštovka své hnízdo, (+) kde ukládá svá mláďata: / 3. Tvé oltáře, Hospodine zástupů, * můj králi a můj Bože! / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 4. Blaze těm, kdo přebývají ve tvém domě, * stále tě mohou chválit. / 5. Blaze člověku, jenž u tebe nalézá pomoc, * půjde se silou stále větší. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 6. Věru, lepší je den ve tvých nádvořích * než jinde tisíce: / 7. raději budu stát na prahu domu svého Boha * než přebývat ve stanech bezbožníka. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! / 8. Neboť Hospodin, Bůh, je sluncem a štítem: * Hospodin popřává milosti i slávy, + neodepře štěstí těm, kteří žijí v nevinnosti. / R. Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů!