OL427

Pátek 5. týdne 1

Pondělí 8. týdne 1

Zvětšit – Zmenšit – Resetovat

R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 1. Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, * jehož hřích je přikryt. / 2. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, * v jehož duši není klamu. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 3. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, * svou nepravost jsem nezatajil. / 4. Řekl jsem:(+)„Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ * tys odpustil, co jsem zavinil hříchem. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 5. Proto se bude k tobě modlit každý zbožný v čas tísně. * Až budou dorážet přívaly vod, + k němu nedosáhnou. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 6. Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, * zahrneš mě radostí ze záchrany. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 1. Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, * jehož hřích je přikryt. / 2. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, * v jehož duši není klamu. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 3. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, * svou nepravost jsem nezatajil. / 4. Řekl jsem:(+)„Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ * tys odpustil, co jsem zavinil hříchem. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 5. Proto se bude k tobě modlit každý zbožný v čas tísně. * Až budou dorážet přívaly vod, + k němu nedosáhnou. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 6. Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, * zahrneš mě radostí ze záchrany. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 1. Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, * jehož hřích je přikryt. / 2. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, * v jehož duši není klamu. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 3. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, * svou nepravost jsem nezatajil. / 4. Řekl jsem:(+)„Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ * tys odpustil, co jsem zavinil hříchem. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 5. Proto se bude k tobě modlit každý zbožný v čas tísně. * Až budou dorážet přívaly vod, + k němu nedosáhnou. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 6. Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, * zahrneš mě radostí ze záchrany. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 1. Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, * jehož hřích je přikryt. / 2. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, * v jehož duši není klamu. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 3. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, * svou nepravost jsem nezatajil. / 4. Řekl jsem:(+)„Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ * tys odpustil, co jsem zavinil hříchem. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 5. Proto se bude k tobě modlit každý zbožný v čas tísně. * Až budou dorážet přívaly vod, + k němu nedosáhnou. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 6. Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, * zahrneš mě radostí ze záchrany. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 1. Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, * jehož hřích je přikryt. / 2. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, * v jehož duši není klamu. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 3. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, * svou nepravost jsem nezatajil. / 4. Řekl jsem:(+)„Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ * tys odpustil, co jsem zavinil hříchem. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 5. Proto se bude k tobě modlit každý zbožný v čas tísně. * Až budou dorážet přívaly vod, + k němu nedosáhnou. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany. / 6. Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, * zahrneš mě radostí ze záchrany. / R. Tys mé útočiště, zahrneš mě radostí ze záchrany.