OL512

Středa 21. týdne 1

Zvětšit – Zmenšit – Resetovat

R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 1. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 2. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 3. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 4. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 5. I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje * a noc mě obklopí místo světla,“ / 6. ani tma ti nebude tmavá, * noc jako den se rozjasní. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 1. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 2. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 3. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 4. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 5. I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje * a noc mě obklopí místo světla,“ / 6. ani tma ti nebude tmavá, * noc jako den se rozjasní. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 1. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 2. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 3. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 4. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 5. I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje * a noc mě obklopí místo světla,“ / 6. ani tma ti nebude tmavá, * noc jako den se rozjasní. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 1. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 2. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 3. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 4. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 5. I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje * a noc mě obklopí místo světla,“ / 6. ani tma ti nebude tmavá, * noc jako den se rozjasní. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 1. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 2. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 3. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 4. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 5. I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje * a noc mě obklopí místo světla,“ / 6. ani tma ti nebude tmavá, * noc jako den se rozjasní. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 1. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 2. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 3. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 4. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 5. I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje * a noc mě obklopí místo světla,“ / 6. ani tma ti nebude tmavá, * noc jako den se rozjasní. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 1. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 2. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 3. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 4. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 5. I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje * a noc mě obklopí místo světla,“ / 6. ani tma ti nebude tmavá, * noc jako den se rozjasní. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 1. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 2. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 3. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 4. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. / 5. I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje * a noc mě obklopí místo světla,“ / 6. ani tma ti nebude tmavá, * noc jako den se rozjasní. / R. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš.