OL561

Úterý 32. týdne 1

Zvětšit – Zmenšit – Resetovat

R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 1. Ustavičně chci velebit Hospodina, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. / 2. V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, * ať to slyší pokorní a radují se. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 3. Hospodinovy oči hledí na spravedlivé, * k jejich volání se kloní jeho sluch. / 4. Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo, * aby vyhladil ze země vzpomínku na ně. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 5. Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, * vysvobodil je z každé jejich tísně. / 6. Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce, * na duchu zlomené zachraňuje. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 1. Ustavičně chci velebit Hospodina, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. / 2. V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, * ať to slyší pokorní a radují se. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 3. Hospodinovy oči hledí na spravedlivé, * k jejich volání se kloní jeho sluch. / 4. Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo, * aby vyhladil ze země vzpomínku na ně. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 5. Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, * vysvobodil je z každé jejich tísně. / 6. Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce, * na duchu zlomené zachraňuje. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 1. Ustavičně chci velebit Hospodina, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. / 2. V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, * ať to slyší pokorní a radují se. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 3. Hospodinovy oči hledí na spravedlivé, * k jejich volání se kloní jeho sluch. / 4. Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo, * aby vyhladil ze země vzpomínku na ně. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 5. Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, * vysvobodil je z každé jejich tísně. / 6. Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce, * na duchu zlomené zachraňuje. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 1. Ustavičně chci velebit Hospodina, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. / 2. V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, * ať to slyší pokorní a radují se. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 3. Hospodinovy oči hledí na spravedlivé, * k jejich volání se kloní jeho sluch. / 4. Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo, * aby vyhladil ze země vzpomínku na ně. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 5. Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, * vysvobodil je z každé jejich tísně. / 6. Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce, * na duchu zlomené zachraňuje. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 1. Ustavičně chci velebit Hospodina, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. / 2. V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, * ať to slyší pokorní a radují se. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 3. Hospodinovy oči hledí na spravedlivé, * k jejich volání se kloní jeho sluch. / 4. Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo, * aby vyhladil ze země vzpomínku na ně. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 5. Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, * vysvobodil je z každé jejich tísně. / 6. Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce, * na duchu zlomené zachraňuje. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 1. Ustavičně chci velebit Hospodina, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. / 2. V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, * ať to slyší pokorní a radují se. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 3. Hospodinovy oči hledí na spravedlivé, * k jejich volání se kloní jeho sluch. / 4. Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo, * aby vyhladil ze země vzpomínku na ně. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 5. Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, * vysvobodil je z každé jejich tísně. / 6. Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce, * na duchu zlomené zachraňuje. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 1. Ustavičně chci velebit Hospodina, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. / 2. V Hospodinu nechť se chlubí moje duše, * ať to slyší pokorní a radují se. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 3. Hospodinovy oči hledí na spravedlivé, * k jejich volání se kloní jeho sluch. / 4. Hospodinův hněv stíhá ty, kdo páchají zlo, * aby vyhladil ze země vzpomínku na ně. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina. / 5. Spravedliví volali, a Hospodin slyšel, * vysvobodil je z každé jejich tísně. / 6. Blízko je Hospodin těm, kdo mají zkroušené srdce, * na duchu zlomené zachraňuje. / R. Ustavičně chci velebit Hospodina.