OL593

Středa 4. týdne 2

Zvětšit – Zmenšit – Resetovat

R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 1. Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, * jehož hřích je přikryt. / 2. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, * v jehož duši není klamu. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 3. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, * svou nepravost jsem nezatajil. / 4. Řekl jsem: (+) „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ * A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 5. Proto se bude k tobě modlit každý zbožný v čas tísně. * Až budou dorážet přívaly vod,+ k němu nedosáhnou. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 6. Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, * zahrneš mě radostí ze záchrany. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 1. Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, * jehož hřích je přikryt. / 2. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, * v jehož duši není klamu. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 3. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, * svou nepravost jsem nezatajil. / 4. Řekl jsem: (+) „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ * A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 5. Proto se bude k tobě modlit každý zbožný v čas tísně. * Až budou dorážet přívaly vod,+ k němu nedosáhnou. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 6. Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, * zahrneš mě radostí ze záchrany. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 1. Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, * jehož hřích je přikryt. / 2. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, * v jehož duši není klamu. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 3. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, * svou nepravost jsem nezatajil. / 4. Řekl jsem: (+) „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ * A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 5. Proto se bude k tobě modlit každý zbožný v čas tísně. * Až budou dorážet přívaly vod,+ k němu nedosáhnou. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 6. Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, * zahrneš mě radostí ze záchrany. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 1. Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, * jehož hřích je přikryt. / 2. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, * v jehož duši není klamu. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 3. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, * svou nepravost jsem nezatajil. / 4. Řekl jsem: (+) „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ * A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 5. Proto se bude k tobě modlit každý zbožný v čas tísně. * Až budou dorážet přívaly vod,+ k němu nedosáhnou. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 6. Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, * zahrneš mě radostí ze záchrany. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 1. Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, * jehož hřích je přikryt. / 2. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, * v jehož duši není klamu. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 3. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, * svou nepravost jsem nezatajil. / 4. Řekl jsem: (+) „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ * A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 5. Proto se bude k tobě modlit každý zbožný v čas tísně. * Až budou dorážet přívaly vod,+ k němu nedosáhnou. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 6. Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, * zahrneš mě radostí ze záchrany. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 1. Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, * jehož hřích je přikryt. / 2. Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, * v jehož duši není klamu. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 3. Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, * svou nepravost jsem nezatajil. / 4. Řekl jsem: (+) „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti.“ * A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 5. Proto se bude k tobě modlit každý zbožný v čas tísně. * Až budou dorážet přívaly vod,+ k němu nedosáhnou. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem. / 6. Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, * zahrneš mě radostí ze záchrany. / R. Odpusť, Pane, co jsem zavinil hříchem.