OL701

Pátek 26. týdne 2

Zvětšit – Zmenšit – Resetovat

R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 1. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, * ty víš, když sedám i když vstávám. / 2. Poznáváš mé myšlenky již zdálky; * ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, + všímáš si všech mých cest. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 3. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 4. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 5. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 6. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 7. Tys přece stvořil mé ledví, * utkal jsi mě v lůně mé matky. / 8. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, * úžasná jsou tvoje díla. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 1. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, * ty víš, když sedám i když vstávám. / 2. Poznáváš mé myšlenky již zdálky; * ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, + všímáš si všech mých cest. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 3. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 4. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 5. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 6. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 7. Tys přece stvořil mé ledví, * utkal jsi mě v lůně mé matky. / 8. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, * úžasná jsou tvoje díla. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 1. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, * ty víš, když sedám i když vstávám. / 2. Poznáváš mé myšlenky již zdálky; * ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, + všímáš si všech mých cest. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 3. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 4. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 5. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 6. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 7. Tys přece stvořil mé ledví, * utkal jsi mě v lůně mé matky. / 8. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, * úžasná jsou tvoje díla. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 1. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, * ty víš, když sedám i když vstávám. / 2. Poznáváš mé myšlenky již zdálky; * ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, + všímáš si všech mých cest. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 3. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 4. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 5. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 6. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 7. Tys přece stvořil mé ledví, * utkal jsi mě v lůně mé matky. / 8. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, * úžasná jsou tvoje díla. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 1. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, * ty víš, když sedám i když vstávám. / 2. Poznáváš mé myšlenky již zdálky; * ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, + všímáš si všech mých cest. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 3. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 4. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 5. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 6. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 7. Tys přece stvořil mé ledví, * utkal jsi mě v lůně mé matky. / 8. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, * úžasná jsou tvoje díla. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 1. Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, * ty víš, když sedám i když vstávám. / 2. Poznáváš mé myšlenky již zdálky; * ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, + všímáš si všech mých cest. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 3. Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, * kam až utéci před tvou tváří? / 4. I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, * i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 5. I kdybych si připjal křídla jitřenky * a spočinul na nejzazším moři, / 6. i tam mě povede tvá ruka * a uchopí mě tvá pravice. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně. / 7. Tys přece stvořil mé ledví, * utkal jsi mě v lůně mé matky. / 8. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, * úžasná jsou tvoje díla. / R. Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně.